9 listopadu, 2026
|
Novinky a tiskové zprávy

Druhé čtení zákona na ochranu zvířat: Nesystémová polovičatá řešení a výjimky pro myslivce zvířata neochrání

20. října 2026 proběhlo v Poslanecké sněmovně 2. čtení novely zákona na ochranu zvířat proti týrání. Klíčovými tématy projednávaného návrhu byla systémová ochrana opuštěných koček a ukončení norování a zneužívání živých lišek pro výcvik psů. Organizace Svoboda zvířat, která se těmto tématům aktivně věnuje, však varuje, že některé předložené pozměňovací návrhy zvířata efektivně neochrání a povedou ke snadnému obcházení přijatých opatření.

Ochrana zvířat proti týrání podle některých poslanců: Jen pro vybrané druhy a s výjimkami pro myslivce 

 

Téma ukončení norování a zneužívání živých lišek po výcvik psů bylo přesunuto z novely zákona o rostlinolékařské péči a aktuálně je řešeno právě v novele zákona na ochranu zvířat proti týrání. Během 2. čtení byly k tématu norování nahrány celkem 4 pozměňovací návrhy.

 

Pozměňovací návrh poslankyně Patkové

Komplexní návrh předložila poslankyně Jana Patková (Piráti). Ten ukončuje  norování všech zvířat i držení lišek pro účely výcviku loveckých psů. Jedná se tak o jediný návrh, který skutečně efektivně řeší ochranu lišek, dalších divokých zvířat a také loveckých psů, kteří bývají při norování také zranění.  

 

Pozměňovací návrh poslankyně Hanzlíkové

Jana Hanzlíková (ANO) v předloženém návrhu řeší zákaz norování lišek (nikoliv dalších zvířat) a také držení lišek lišek pro účely výcviku loveckých psů. Z pohledu ochrany zvířat proti týrání je pozitivní, že návrh řeší nejen samotné norování, ale právě také zneužívání živých lišek pro výcvik psů. Chybí v něm však ochrana dalších divokých zvířat, jako jsou například jezevci.

 

Pozměňovací návrhy poslance Pražáka

Dva zcela nedostatečné návrhy s předložil poslanec David Pražák (ANO). Jeden z jeho návrhů sice zakazuje lovit lišky norováním, ale trýznivou praktiku, kterou je jejich zneužívání pro výcvik psů, ponechává legální. 

Jeho druhý návrh rovněž ukončuje lov lišek norováním, jejich využívání pro výcvik psů neřeší a navíc umožňuje orgánu myslivosti udělovat výjimky. Z pohledu ochrany zvířat proti týrání se tak v podstatě o žádnou reálnou ochranu nejedná. 

 

Veřejnost chce stopku těchto trýznivých praktik

Ukončení norování a s ním spojené využívání živých lišek pro výcvik psů má velkou podporu mezi občany a občankami České republiky. Iniciativu za ukončení norování podepsalo více než 117 000 lidí. Navíc závazek k ukončení norování nejpozději k 1. 1. 2027 veřejně podepsala řada politiků napříč politickým spektrem – například premiér Andrej Babiš (ANO), Vít Rakušan (STAN), Jiří Pospíšil (TOP 09) nebo Zdeněk Hřib (Piráti).

 

Pozn. Norování je lovecká praktika, při níž zvíře zápasí v noře se psem, nebo je psem vyhnáno ven a tam zastřeleno. V řadě případů jsou během norování odchytávány lišky a dlouhodobě drženy v malých klecích, aby následně sloužily jako živé pomůcky pro výcvik loveckých psů. Ačkoli se mluví o tzv. bezkontaktním výcviku, jde o velmi kruté zacházení s divokými zvířaty. Lišky jsou zavírány do úzkých umělých nor, kde jsou vystaveny intenzivnímu stresu z přítomnosti psů, hluku a neustálého ohrožení.

 

Poslanci deklarují potřebu efektivně řešit problematiku opuštěných koček. Navrhovaná řešení však bez čipování kočkám pomohou jen napůl

 

Zákon na ochranu zvířat proti týrání řeší také oblast péče o opuštěné kočky. Nekontrolovaný nárůst populace opuštěných koček, přeplněné útulky a nejasná odpovědnost obcí totiž představují dlouhodobě neudržitelný stav a s tím související finanční náklady. Proto je nutné tuto oblast efektivně systémově vyřešit. Novela sice poprvé ukládá obcím povinnost kastrovat opuštěné kočky, bez čipování však obce nepoznají, kterým kočkám mají pomoci. Předložené pozměňovací návrhy, kterých byla celá řada, jsou většinou jen dílčí úpravy bez jasné systémové vymahatelnosti a povinností pro obce i majitele koček.  

 

Proč jsou mnohé předložené návrhy nedostatečné a v praxi nic nezmění?

Místo toho, aby se k povinnosti obcí kastrovat přidaly stabilní finance, povinné čipování koček a s tím spojený registr, vznikl roztříštěný soubor dílčích úprav. 

Příkladem může být pozměňovací návrh poslankyně Šafránkové (SPD). Ten sice hovoří o povinnosti obcí přijmout opatření proti nekontrolovanému množení, zároveň je zde však formulace “podle místních podmínek”. V praxi si tak rozsah a konkrétní podobu opatření budou určovat obce samy. Tento návrh tak nepřináší celoplošné, vymahatelné ani efektivní řešení krizové situace opuštěných a toulavých koček a zcela opomíjí potřebu čipování a s tím spojeného registru. Jiné návrhy chtějí povinnost obcí kastrovat z novely úplně vypustit. 

 

Komplexnější úpravu předložila poslankyně Patková

Komplexněji upravuje oblast opuštěných koček prostřednictvím určitých pravidel pro kastrace, povinného čipování a centrálního registru koček pozměňovací návrh, který předložila poslankyně Jana Patková (Piráti). Jako jediný zavádí povinnosti pro obce i pro majitele koček.

 

Pozn. Současná péče o kočky bez domova leží téměř výhradně na bedrech soukromých spolků a dobrovolníků. Z přibližně 145 registrovaných útulků v ČR je jich 79 % soukromých a pouze 21 % obecních. Do péče se zapojuje i řada dobrovolníků z řad veřejnosti, kteří na vlastní náklady suplují roli státu a obcí. 

 

Zákon na ochranu zvířat proti týrání aktuálně čeká ve Sněmovně na třetí čtení. To by mohlo proběhnout ještě v listopadu.